Duševní choroba je nemoc jako každá jiná.
A může postihnout každého. Myslíte si, že jste normální? A víte to jistě?
Na psychiatrických odděleních je ošetřeno o 50% více žen než mužů. Ženy se utápí především v neurotických a afektivních poruchách. Dvojnásobně víc než muži. Důvodů může být celá řada a není možné je zobecňovat. Ženy mohou být obecně emočně labilnější než muži, kteří si někdy problémové situace tolik nepřipouštějí. Na rozdíl od žen je pak ale zase více „řeší“ alkoholem nebo psychoaktivními látkami, čímž si přivodí jiné zdravotní problémy. Ženám více pomůže se vypovídat.
Ze stresu je Alzheimer
Pokud jste často ve stresu, máte 40x vyšší pravděpodobnost, že se vám zhorší paměť až do fáze středně těžké poruchy. Přehnané reakce na stres a určitá přecitlivělost jsou jedním z prvních příznaků Alzheimerovy choroby.
Velký počet parazitů mění chování hostitele. A není to nic vzácného. Zhruba 30 % Čechů má v sobě parazita Toxoplasma gondii (tomu, že ji máte v sobě, se říká nemoc toxoplazmóza). Ten má až strašidelně zázračné schopnosti, kterých dosahuje pomocí produkování neurotransmiteru dopaminu do těla hostitele.
Výraz schizofrenie původně neznamenal „rozpolcenou osobnost“, ale schopnost osobnosti oddělit myšlení, paměť a chování.
Pochází z mazlivých kočiček a umí předělat mentalitu mezihostitele (člověka) na přerostlou myš. Která se pak chová tak, aby ji pohodlně ulovila další kočka, ve které se parazit zase pohodlně zabydlí. Toxoplasma gondii mění tvar našeho obličeje, ovlivňuje naši psychiku, zaviní stovky dopravních nehod a pracovních úrazů a mnohem víc. Nemoc není jednoduše léčitelná a neexistuje proti ní vakcína. Díky rozsáhlému výzkumu Jaroslava Flégra z UK víme, že nakažení pacienti dokonce mohou vykazovat vážné příznaky schizofrenie včetně typických změn v morfologii mozku.
Alespoň to vyplývá z výzkumu psychiatričky Leny Brundin z Michiganské státní univerzity na vzorku sebevrahů ve švédském Lundu.
Nakažení Toxoplasmou gondii mají zhruba 2,7krát větší pravděpodobnost dopravní nehody než nenakažení. Toxoplasma taky mění hladinu testosteronu, což zase může ovlivnit třeba naše sexuální chování.
Například ADHD. V některých státech USA je touto diagnózou hyperaktivity označeno až 15 procent dětí a 5,6 procenta dětí bylo přinuceno brát psychoaktivní léky. Přitom existuje jen velmi málo dlouhodobých dat o negativních následcích těchto návykových léčiv. Podle zprávy GlobalData představuje jen trh s léky pro ADHD hodnotu čtyř miliard USD (asi 80 miliard Kč) a v příštích deseti letech se má zdvojnásobit.
A je to ještě strašidelnější. V Severní Karolíně je už 15,6 procenta dětí označkováno ADHD. V publikaci Archivy obecné psychiatrie (2007) se vychvaluje, že za deset let vzrostl počet dětí s bipolární maniodepresivní psychózou 40krát. Hodnotí se to jako lepší diagnózy, a ne jako neštěstí přehnané paranoie.
Psychiatrie je spoluviníkem podávání léků stovkám milionů mužů, žen a dětí. Velkou část zodpovědnosti za masovou výrobu duševních chorob má Diagnostická příručka (DSM) Americké psychiatrické společnosti. Tato publikace definovala vysoce pochybné „nové“ diagnózy. Diagnostikování normálního chování jako „nemoci“ je obrovský trend. Zatímco úvahy o zařazení internetové pornografie, hazardních her nebo sexu mezi nebezpečné závislosti se ukazují stále více jako opodstatněné, překvalifikování přirozené bolesti nad ztrátou blízkého člověka na klinickou depresi, pokud trvá déle než 14 dní, už je přece jen spornější.
Spotřeba většiny léků určených k léčbě psychických poruch zůstává v posledních letech zhruba stejná, užívání antidepresiv se od roku 1995 skoro zosminásobilo. Loni za dodávky antidepresiv nemocnicím a lékárnám výrobci inkasovali 959,4 milionu Kč (bez DPH a obchodní přirážky). Vedle antidepresiv se schovávají antipsychotika – léky na psychotické symptomy u schizofrenie nebo maniodepresivní psychózy. Bere je méně než jedno procento populace, ale částka je podobných 977,4 milionu korun.
ANTIDEPRESIVA
HYPONOTIKA A SEDATIVA
ANXIOLITIKA
„Pokud člověk potřebuje pomoc, cítit podporu a mít možnost sdílení svých starostí, antidepresiva mu sama o sobě nepomohou. Velmi důležitý je v tomto případě psychoterapeutický přístup,“ varuje psychiatr Martin Anders. Sehnat kvalitního psychoterapeuta placeného ze základního zdravotního pojištění je problém a na terapii „za své“, která vyjde okolo 500 až 1000 Kč na hodinu, nemá každý. Navíc efekt psychoterapie se ukáže až po několika měsících.
Nejdéle se léčí sex
Nejdelší celkovou průměrnou ošetřovací dobu v psychiatrických lůžkových zařízeních vyžadovala léčba sexuálních poruch, a to 291 dnů.
Fotbalisté velmi často trpí depresemi. Ne každý je hvězda a topí se v luxusu. Navíc kopáčské zlato je velmi vrtkavé. Podle lékařské studie pro Mezinárodní hráčskou asociaci zažije depresivní stavy nebo úzkosti víc než čtvrtina fotbalistů a po skončení kariéry šplhá toto číslo až ke 40 procentům.
„Myslím, že 40 % je u fotbalistů ještě málo, protože o tom řada hráčů nemluví. V NBA až 70 procent hráčů do pěti let po skončení kariéry zbankrotuje,“ porovnává Vladimír Šmicer, asistent trenéra ve Slavii, ale také čestný předseda České asociace fotbalových hráčů.
Průměrný invalidní důchod toho nejvyššího 3. stupně je jen 10 300 korun (58 % průměrné mzdy). Dokážete z toho vyžít?
Nastavte si životní pojištění správně. Tak, aby krylo skutečná rizika. Například právě invaliditu z duševních onemocnění. Sjednejte si schůzku s profíkem z AXA ještě dnes.
75 % smluv si lidé uzavírají na trvalé následky způsobené úrazem. Zbytečně. Ve skutečnosti je jen 15% trvalých následků způsobeno úrazy. Češi mají naopak velice podhodnocené pojistky na následky nemocí. Na nemoci je nastaveno jen 40% smluv versus reálných 85% invalidit způsobený nemocemi. A neuvěřitelných 30 % invalidit je způsobeno duševními nemocemi.
Češi v roce 2015 spolykali 6,5 milionu balení antidepresiv, což je skoro třikrát více než před deseti lety. Počty prvních návštěv u psychiatrů vzrostly dokonce o stovky procent. „Nemůžeme jednoznačně říci, že jsou Češi více depresivní nebo úzkostní. Pouze jsou více léčeni,“ vysvětluje trend profesor Cyril Höschl.
Léky na psychiku pravidelně užívá zhruba pět procent české populace. Mezi nejoblíbenější tablety patří Cipralex, kterého loni distributor dodal za 57 milionů korun.
Nejvíc přibylo nových pacientů s demencemi (rozvíjí se např. u Alzheimerovy nebo Parkinsonovy nemoci). Od roku 1994 do 2013 se jejich počet zvýšil o 381 %. A spolu se stárnutím populace bude hůř.
Navíc je tu děsivá souvztažnost, tak jak na ni upozorňuje psychiatr Martin Anders:
„Velká část seniorů užívá anxiolytika, a to zejména ta nejrizikovější z nich, tedy benzodiazepiny. Sem patří různé „prášky na spaní“ nebo „na uklidnění“ jako třeba Neurol, Diazepam, Lexaurin či Hypnogen.
Nevědí přitom, že tím urychlují proces rozvoje demence. „Právě tyto léky patří k vůbec nejčastěji nesprávně předepisovaným, a to zejména u seniorů. Jejich dlouhodobé užívání může vést až k rozvoji život ohrožujících deliriózních stavů,“ upozorňuje budoucí šéf České psychiatrické společnosti. Lidé, kteří si vyzvednou své „prášky“ v podobě anxiolytik, ale vůbec netuší, že důsledkem dlouhodobého užívání těchto léků může být delirium, při přerušení užívání epileptické záchvaty nebo právě demence.
„Demence velmi často začínají pod obrazem deprese.“
Doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D., budoucí předseda České psychiatrické společnosti
Obecně: po první depresivní epizodě je možné ukončit terapii zhruba za 6 až 9 měsíců. Preventivně je ale i potom potřeba se o pacienta dále starat, jinak dojde k relapsu. Kritická doba jsou první dva roky. Pravděpodobnost návratu deprese je po první epizodě 50 %, po druhé už 75 %, po třetí 90 % a po čtvrté už téměř 100 %. To je důvod, proč pacienti, u kterých se depresivní příhody opakovaly, většinou užívají antidepresiva po zbytek života.
Ve Velké Británii by kvůli propuknutí duševního onemocnění svého partnera rozhodně opustila 2 % dotázaných. V České republice by takové onemocnění bylo důvodem ke konci lásky pro 12 % respondentů. Podobně v přátelství by rozhodně pokračovalo 56 % Britů. V Česku by rozhodně přátelství zachovalo jen 8 % lidí.
Zatímco 56 % dotázaných Britů by buď vůbec, nebo skoro vůbec nevadilo žít s někým, kdo má psychické onemocnění, u nás by to bylo jen necelých 15 %.
Pracovat s někým s psychickým onemocněním by nevadilo 68 % Britů, ovšem jen necelé pětině Čechů. Bydlet v sousedství duševně nemocného nevadí 72 % Britů a čtvrtině Čechů.
(Zdroj: srovnávací studie Národního ústavu duševního zdraví, 2013)
Český psychiatr má v průměru 13 minut na pacienta
Největší hustota hospitalizovaných psychiatrických pacientů je v Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Pohodoví Moravané nejsou zas tak v pohodě.
Je nárůst depresí opravdový, nebo jen optický klam způsobený farmakorporacemi?
Pokud se podíváme na počty depresí, poslední dostupné statistiky ukazují pokles.
40 let čekáte, než zjistíte nemoc!
Inkubační doba Creutzfeld-Jacobovy nemoci (lidská forma nemoci šílených krav BSE) je až neuvěřitelných 40 let. V Británii na ni zemřelo už 100 lidí. U BSE i Creutzfeld-Jacobovy nemoci jde o stejného původce: priony. To je zvláštní protein, který váš normální protein v mozku nezničí, ale předělá podle sebe. Postupně se tak proteiny v mozku mění na priony a mozek rychle ztrácí původní mentální výkonnost. Účinný lék zatím neexistuje.