Simulace
Duševní choroba je nemoc jako každá jiná. A může postihnout každého. Myslíte si, že jste normální? A víte to jistě?
ZJISTILI JSME PRO VÁS SPOUSTY INFORMACÍ O PSYCHICKÉM ZDRAVÍ: CO HO OHROŽUJE A NA CO SI DÁVAT POZOR. A VYTVOŘILI JSME ČTYŘI SIMULACE, NA KTERÝCH SI VYZKOUŠÍTE, JAK VIDÍ SVĚT DUŠEVNĚ NEMOCNÝ.
Ženy vs. muži
Na psychiatrických odděleních je ošetřeno o 50 % více žen než mužů. Ženy se utápí především v neurotických a afektivních poruchách. Dvojnásobně víc než muži. Důvodů může být celá řada a není možné je zobecňovat. Ženy mohou být obecně emočně labilnější než muži, kteří si někdy problémové situace tolik nepřipouštějí. Na rozdíl od žen je pak ale zase více „řeší“ alkoholem nebo psychoaktivními látkami, čímž si přivodí jiné zdravotní problémy. Ženám více pomůže se vypovídat.
Ze stresu je Alzheimer
Pokud jste často ve stresu, máte 40x vyšší pravděpodobnost, že se vám zhorší paměť až do fáze středně těžké poruchy. Přehnané reakce na stres a určitá přecitlivělost jsou jedním z prvních příznaků Alzheimerovy choroby.
Jak se nezbláznit?
„Pravidelně se hýbat, přemýšlet nad tím, co člověk jí, mít čas na přátele a své záliby, tedy nežít jen prací. To jsou rady, které znějí banálně, ale skutečně fungují.“
Prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc (psychiatr a přednosta Psychiatrické kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice)
TOXOPLAZMÓZA
Smrtící mazlení s kočičkami?
MŮŽETE Z KOČEK CHYTIT SCHIZOFRENII?
Velký počet parazitů mění chování hostitele. A není to nic vzácného. Zhruba 30 % Čechů má v sobě parazita Toxoplasma gondii (tomu, že ji máte v sobě, se říká nemoc toxoplazmóza). Ten má až strašidelně zázračné schopnosti, kterých dosahuje pomocí produkování neurotransmiteru dopaminu do těla hostitele.
Výraz schizofrenie původně neznamenal „rozpolcenou osobnost“, ale schopnost osobnosti oddělit myšlení, paměť a chování.
Pochází z mazlivých kočiček a umí předělat mentalitu mezihostitele (člověka) na přerostlou myš. Která se pak chová tak, aby ji pohodlně ulovila další kočka, ve které se parazit zase pohodlně zabydlí. Toxoplasma gondii mění tvar našeho obličeje, ovlivňuje naši psychiku, zaviní stovky dopravních nehod a pracovních úrazů a mnohem víc. Nemoc není jednoduše léčitelná a neexistuje proti ní vakcína. Díky rozsáhlému výzkumu Jaroslava Flégra z UK víme, že nakažení pacienti dokonce mohou vykazovat vážné příznaky schizofrenie včetně typických změn v morfologii mozku.
Lidé nakažení Toxoplasmou mají sedmkrát vyšší šanci, že se pokusí o sebevraždu.
Alespoň to vyplývá z výzkumu psychiatričky Leny Brundin z Michiganské státní univerzity na vzorku sebevrahů ve švédském Lundu.
Když máte kočičku, nejspíš častěji bouráte.
Nakažení Toxoplasmou gondii mají zhruba 2,7krát větší pravděpodobnost dopravní nehody než nenakažení. Toxoplasma taky mění hladinu testosteronu, což zase může ovlivnit třeba naše sexuální chování.
PSYCHOBYZNYS
Na šílenství potřebujete peníze
Duševní choroby stojí šílené peníze
Například ADHD. V některých státech USA je touto diagnózou hyperaktivity označeno až 15 procent dětí a 5,6 procenta dětí bylo přinuceno brát psychoaktivní léky. Přitom existuje jen velmi málo dlouhodobých dat o negativních následcích těchto návykových léčiv. Podle zprávy GlobalData představuje jen trh s léky pro ADHD hodnotu čtyř miliard USD (asi 80 miliard Kč) a v příštích deseti letech se má zdvojnásobit.
A je to ještě strašidelnější. V Severní Karolíně je už 15,6 procenta dětí označkováno ADHD. V publikaci Archivy obecné psychiatrie (2007) se vychvaluje, že za deset let vzrostl počet dětí s bipolární maniodepresivní psychózou 40krát. Hodnotí se to jako lepší diagnózy, a ne jako neštěstí přehnané paranoie.
100 000 000 zdravých nemocných
Psychiatrie je spoluviníkem podávání léků stovkám milionů mužů, žen a dětí. Velkou část zodpovědnosti za masovou výrobu duševních chorob má Diagnostická příručka (DSM) Americké psychiatrické společnosti. Tato publikace definovala vysoce pochybné „nové“ diagnózy. Diagnostikování normálního chování jako „nemoci“ je obrovský trend. Zatímco úvahy o zařazení internetové pornografie, hazardních her nebo sexu mezi nebezpečné závislosti se ukazují stále více jako opodstatněné, překvalifikování přirozené bolesti nad ztrátou blízkého člověka na klinickou depresi, pokud trvá déle než 14 dní, už je přece jen spornější.
2 000 000 000
Spotřeba většiny léků určených k léčbě psychických poruch zůstává v posledních letech zhruba stejná, užívání antidepresiv se od roku 1995 skoro zosminásobilo. Loni za dodávky antidepresiv nemocnicím a lékárnám výrobci inkasovali 959,4 milionu Kč (bez DPH a obchodní přirážky). Vedle antidepresiv se schovávají antipsychotika – léky na psychotické symptomy u schizofrenie nebo maniodepresivní psychózy. Bere je méně než jedno procento populace, ale částka je podobných 977,4 milionu korun.
SPOTŘEBA PSYCHOFARMAK v milionech
ANTIDEPRESIVA
HYPONOTIKA A SEDATIVA
ANXIOLITIKA
Nechci nemoc zadarmo
„Pokud člověk potřebuje pomoc, cítit podporu a mít možnost sdílení svých starostí, antidepresiva mu sama o sobě nepomohou. Velmi důležitý je v tomto případě psychoterapeutický přístup,“ varuje psychiatr Martin Anders. Sehnat kvalitního psychoterapeuta placeného ze základního zdravotního pojištění je problém a na terapii „za své“, která vyjde okolo 500 až 1000 Kč na hodinu, nemá každý. Navíc efekt psychoterapie se ukáže až po několika měsících.
Nejdéle se léčí sex
Nejdelší celkovou průměrnou ošetřovací dobu v psychiatrických lůžkových zařízeních vyžadovala léčba sexuálních poruch, a to 291 dnů.
Jak se chránit?
Proti duševním chorobám se teď můžete pojistit
Většina pojišťoven v ČR invaliditu z duševních onemocnění nepojišťuje. A to přesto, že až 30 % invalidních důchodů u nás je přiznáno z důvodu psychické choroby, což jsme zjistili ze statistik pojišťovny Uniqa. Světová pojišťovací jednička je na tomto poli výjimkou. Životní pojištění není univerzální. Ovlivňuje ho životní styl, počet členů rodiny, věk a životní úroveň.
CHCETE SI UDRŽET ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ?
Průměrný invalidní důchod toho nejvyššího 3. stupně je jen 10 300 korun (58 % průměrné mzdy). Dokážete z toho vyžít?
Nastavte si životní pojištění správně. Tak, aby krylo skutečná rizika. Například právě invaliditu z duševních onemocnění. Sjednejte si schůzku s profíkem z Uniqa ještě dnes.
Proč má 75 % Čechů životní pojistku nastavenou špatně?
75 % smluv si lidé uzavírají na trvalé následky způsobené úrazem. Zbytečně. Ve skutečnosti je jen 15% trvalých následků způsobeno úrazy. Češi mají naopak velice podhodnocené pojistky na následky nemocí. Na nemoci je nastaveno jen 40% smluv versus reálných 85% invalidit způsobený nemocemi. A neuvěřitelných 30 % invalidit je způsobeno duševními nemocemi.
Nemoc si nevybírá
Slavní lidé postižení maniodepresí
AUREOLA SLÁVY DODÁVÁ ILUZI KRÁSY, NESMRTELNOSTI A DOKONALOSTI. JENŽE NOVODOBÍ BOHOVÉ JSOU VE SKUTEČNOSTI LIDÉ JAKO MY.
Pro pacienta v manické fázi nic není problém. Stoupne si proti rozjetému vlaku a je přesvědčen, že ho zastaví pouhou myšlenkou. Skočí z budovy a ví, že se to už „pak nějak vyřeší“ nebo se snad cestou naučí létat. A co teprve, když přichází opravdová bezvýchodná deprese, takzvaný patologický smutek? Ta může bolet víc než nádorové onemocnění. Deprese nemusí mít ani žádnou zvláštní vnější příčinu. Endogenní deprese vzniká v důsledku nevyváženého chemického prostředí v mozku. Přijde náhle, aniž by si člověk uvědomoval, co se děje. Je tedy jakousi „pravou“ depresí.
Ať už jde o pacienta trpící mánií, depresí nebo střídáním obou (bipolární porucha), je potřeba s tím začít něco dělat.
U této nemoci je vysoké riziko sebevražd. Přispívá tomu i pocit, že se to nějak překoná silou vůle. Což je v rozvinuté fázi choroby prakticky nemožné.
Bipolární porucha je dědičná, neznamená to ale, že se rozvine u každého, kdo k tomu má dispozice.
Kredit: Wikipedia
Ota Pavel
Psychiatrie rozlišuje čtyři příčiny maniodepresivní psychózy: dědičné vlohy, biologickou zátěž, psychologickou zátěž a vývoj osobnosti. U Oty Pavla šlo o dědičnost (deprese trápily už jeho předky, kteří se ale neléčili) a vývoj (ztráta blízkých osob v dětství). Sám to popsal slovy: „Zbláznil jsem se na zimní olympiádě v Innsbrucku. Zatáhl se mi mozek, jako kdyby přišla mlha z Alp. Potkal jsem tam jednoho pána a pro mě to byl čert se vším všudy, měl kopyta, chlupy a rohy a staleté vykotlané zuby. Šel jsem pak zapálit do hor nad Innsbruck selské stavení.“ Ota Pavel kvůli chorobě odešel do invalidního důchodu a byl hospitalizován v šestnácti psychiatrických ústavech.
Kredit: Profimedia
Robert Enke a sportovci
Německý reprezentační brankář měl stejně jako spousta sportovců také problémy s depresí. Nejlepší gólman německé bundesligy ve věku 32 let skočil pod vlak. Sportovci jsou pod tlakem novinářů, trenérů, sponzorů i fanoušků. Zranění a osobní problémy dokážou vychýlit jemnou rovnováhu směrem do propasti. Na život si sáhl také slovenský hokejista Miroslav Hlinka. Z českých sportovců například motocyklový závodník Jaroslav Huleš, fotbalový trenér Evžen Hadamczik nebo skokan na lyžích Vladimír Podzimek.
Kredit: Profimedia
Sinéad O’Connor
Pokusila se o sebevraždu. Pro deprese rušila koncertní turné. Problémy měla i herečka Catherine Zeta-Jones. V době, kdy její manžel Michael Douglas bojoval s rakovinou hrtanu, skončila na psychiatrické klinice.
Kredit: Wikipedia
Georg Friedrich Händel
Hudební skladatel Georg Friedrich Händel prý ve své manické fázi složil za pouhé dva týdny své nejslavnější dílo, Mesiáše. Malíř Vincent van Gogh během manické fáze zběsile maloval, zatímco v jedné z hlubokých depresí si vzal život. Těžkou a smrtící maniodepresí trpěl i Ernest Hemingway.
Kredit: Profimedia
Petr Muk
Populární zpěvák s maniodepresí bojoval stejně jako spousta dalších umělců. Například chlapák Marek Vašut veřejně mluví o svých depresích, herec Jiří Wimmer se pokoušel své problémy řešit alkoholem a herec Vlastimil Brodský se zastřelil. Sám o sobě si myslel, že „nikdy neudělal nic dobrého“.
Kredit: Profimedia
Virginia Woolfová
Psala si deníky plné deprese a přátelům posílala temné dopisy. Spisovatelka se čtyřikrát zhroutila a nakonec spáchala sebevraždu.
Kredit: Profimedia
Petr Lébl
Vynikající divadelní režisér Divadla Na zábradlí trpěl maniodepresí a obrovskými pochybnostmi o každém svém kroku. Teatrálně se oběsil v provazišti Divadla Na zábradlí. Herci odehráli pod mrtvolou představení a druhý den jim přišel dopis: „Jsem na jevišti.“
Kredit: IMDB
Miloš Kopecký
Popsal to slovy: „Prožil jsem v posledním období opět fázi nejtěžší deprese, muka nelidská, jen jsem ležel a zíral do stropu, v srdci nekonečnou úzkost a žal, ústa vyprahlá. A co nejhoršího snad – únava, únava, neschopnost vstát a dojít na záchod. Jediná útěcha – existuje smrt! Jen jsem se děsil, aby při mé smůle snad přece jen neexistoval nějaký posmrtný život!“
Psycho Art
Umění maniodeprese
Souvisí bipolární porucha a tvořivost?
Všichni známe to zromantizované spojení mezi uměleckými sklony a alespoň lehkou dávkou šílenství. Ludwig van Beethoven, Vincent van Gogh, Elvis Presley, Axl Rose, Jim Carrey, Ben Stiller, to je jen pár příkladů maniodepresivních umělců. Jenže trpět touto nemocí má daleko k něčemu, co opravdu chcete. Lidé se pak často dostávají do stavů, kdy potřebují být hospitalizováni, protože nemohou už dále fungovat. Tvorba je pro tyto lidi spíš prostředek terapie a záchrany než nějaké zábavné povyražení. Citová nestabilita a nutkavost může sice podpořit samotný kreativní proces, ale není o co stát. Docela často to končí i smrtí.
Britská umělkyně Missy Douglas se pokusila vizualizovat své pocity. Celý rok každý den malovala jeden obraz podle své momentální nálady.
Několik dalších umělců s touto poruchou: http://www.bipolarartists.com
Den 314. Mánie. Všechno vidím v Technicolorových barvách a krásné. Létám a cítím, že jsem neporazitelná.
Den 359. Štědrý den 2103. Jsem naprosto v depresi a plná nejednotných pocitů. Snažím se to maskovat. Veselostí zakrývám smutek.