![uniqa-logo79](https://dusevnizdravi.patalie.cz/wp-content/uploads/2021/08/uniqa-1.jpg")
Duševní choroba je nemoc jako každá jiná.
ZJISTILI JSME PRO VÁS SPOUSTY INFORMACÍ O PSYCHICKÉM ZDRAVÍ: CO HO OHROŽUJE A NA CO SI DÁVAT POZOR. A VYTVOŘILI JSME ČTYŘI SIMULACE, NA KTERÝCH SI VYZKOUŠÍTE, JAK VIDÍ SVĚT DUŠEVNĚ NEMOCNÝ DEMENCÍ, MANIODEPRESÍ, OCD A PARANOIOU.
Ženy vs. muži
Na psychiatrických odděleních je ošetřeno o 50 % více žen než mužů. Ženy se utápí především v neurotických a afektivních poruchách. Dvojnásobně víc než muži. Důvodů může být celá řada a není možné je zobecňovat. Ženy mohou být obecně emočně labilnější než muži, kteří si někdy problémové situace tolik nepřipouštějí. Na rozdíl od žen je pak ale zase více „řeší“ alkoholem nebo psychoaktivními látkami, čímž si přivodí jiné zdravotní problémy. Ženám více pomůže se vypovídat.
Ze stresu je Alzheimer
Pokud jste často ve stresu, máte 40x vyšší pravděpodobnost, že se vám zhorší paměť až do fáze středně těžké poruchy. Přehnané reakce na stres a určitá přecitlivělost jsou jedním z prvních příznaků Alzheimerovy choroby.
Jak se nezbláznit?
„Pravidelně se hýbat, přemýšlet nad tím, co člověk jí, mít čas na přátele a své záliby, tedy nežít jen prací. To jsou rady, které znějí banálně, ale skutečně fungují.“
Prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc (psychiatr a přednosta Psychiatrické kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice)
TOXOPLAZMÓZA
Kočka pomocníkem vraha
MŮŽETE Z KOČEK CHYTIT SCHIZOFRENII?
Velký počet parazitů mění chování hostitele, čímž zvyšují pravděpodobnost svého přenosu na dalšího hostitele. A nejedná se o nic vzácného. Více než 30 % Čechů má podle odhadů v sobě parazita Toxoplasma gondii (nemoc způsobená tímto parazitem se nazývá toxoplazmóza). Parazit má až děsivě efektivní schopnosti. Jedním z jeho prostředků je i neurotransmiter dopamin, jehož syntézu umí vyvolat a kterým dokáže ovlivnit hostitelův nervový systém.
Kdyby nebyly kočkovité šelmy, nebyla by toxoplazmóza, protože jen v nich se může parazit rozmnožovat. Myši, my i další zvířecí přisluhovači pak sloužíme jako mezihostitelé sloužící k pohodlnému přenosu do dalšího parazitího ráje (do žaludku kočky). Toxoplasma si svou cestu umí pojistit změnami naší psychiky. Nakažení se v něčem chovají trochu jako přerostlá myš. Tedy tak, aby je ulovila další pomyslná kočka, ve které se parazit zase rozmnoží.
Výraz schizofrenie původně neznamenal „rozpolcenou osobnost“, ale schopnost osobnosti oddělit myšlení, paměť a chování.
KDYŽ MÁ SOUSED KOČKU A VY SI ZE ZAHRÁDKY NEUMYJETE MRKEV, NEJSPÍŠ ČASTĚJI NABOURÁTE
Nakažení Toxoplasmou gondii mají podle vědce a parazitologa Jaroslava Flegra zhruba třikrát větší pravděpodobnost dopravní nehody než nenakažení. Toxoplasma taky mění hladinu testosteronu, což zase může ovlivnit třeba naše sexuální chování.
30 %
Parazit mění tvar našeho obličeje.
Toxoplasma gondii mění tvar našeho obličeje, ovlivňuje naši psychiku, zaviní stovky tisíc mrtvých z dopravních nehod a pracovních úrazů. Nemoc není jednoduše léčitelná a neexistuje proti ní ani vakcína. Díky rozsáhlému výzkumu profesorů Jiřího Horáčka z Národního ústavu duševního zdraví a Jaroslava Flegra z UK víme, že nakažení pacienti dokonce mohou vykazovat vážné příznaky schizofrenie, a to včetně typických změn v morfologii mozku.
O toxoplazmóze jsme pro vás připravili samostatný článek. V rozhovoru s nejvýznamnějším českým odborníkem profesorem Jaroslavem Flegrem v něm vysvětlujeme vše kontroverzní, o čem snad máte pochybnosti. Přečíst si ho můžete tady: Může mě moje kočka zabít? Nejnovější výzkumy Jaroslava Flegra o toxoplazmóze.
Lidé nakažení Toxoplasmou mají sedmkrát vyšší šanci, že se pokusí o sebevraždu.
Alespoň to vyplývá z výzkumu psychiatričky Leny Brundin z Michiganské státní univerzity na vzorku sebevrahů ze švédského Lundu a z řady dalších navazujících prací.
NAKAŽENÍ MAJÍ TAKÉ VYŠŠÍ PRAVDĚPODOBNOST OBSEDANTNĚ KOMPULZIVNÍ PORUCHY (OCD)
To zase vyplývá z českého výzkumu Jaroslava Flegra z UK. To je oproti schizofrenii (kterou má u nás méně než 1 % lidí) o to nebezpečnější, že se to týká mnohem většího počtu lidí. U toxopozitivních je pravděpodobnost výskytu této poruchy výrazně vyšší.
POZOR!
Unipolární deprese souvisí s jiným parazitem přenášeným kočkou, bakterií Bartonella.
PSYCHOBYZNYS
Na šílenství potřebujete peníze
Duševní choroby stojí šílené peníze
Například ADHD. V některých státech USA je touto diagnózou hyperaktivity označeno až 9,4 % dětí a více než 60 % z těchto dětí musí kvůli tomu užívat léky. Přitom existuje jen velmi málo dlouhodobých dat o negativních následcích těchto návykových léčiv. Podle zprávy GlobalData by měl trh s léky pro ADHD narůst k 14 miliardám USD (asi 22 miliard Kč) do roku 2024.
A je to ještě děsivější. V Severní Karolíně je už kolem 15 % dětí označeno diagnózou ADHD. V publikaci Archivy obecné psychiatrie (2007) se chválí, že za deset let vzrostl počet dětí s bipolární maniodepresivní psychózou 40krát. Hodnotí se to jako lepší diagnózy, a ne jako neštěstí přehnané paranoie.
100 000 000 zdravých nemocných
Psychiatrie je spoluviníkem podávání léků stovkám milionů mužů, žen a dětí. Velkou část zodpovědnosti za masovou výrobu duševních chorob má Diagnostická příručka (DSM) Americké psychiatrické společnosti. Tato publikace definovala vysoce pochybné „nové“ diagnózy. Diagnostikování normálního chování jako „nemoci“ je obrovský trend. Zatímco úvahy o zařazení internetové pornografie, hazardních her nebo sexu mezi nebezpečné závislosti se ukazují stále více jako opodstatněné, překvalifikování přirozené bolesti nad ztrátou blízkého člověka na klinickou depresi, pokud trvá déle než 14 dní, už je přece jen spornější.
2 000 000 000
Spotřeba většiny léků určených k léčbě psychických poruch zůstává v posledních letech zhruba stejná, užívání psychofarmak, mezi která patří antidepresiva, se od roku 1991 zvedlo více než šestinásobně. Vedle antidepresiv se schovávají antipsychotika – léky na psychotické symptomy u schizofrenie nebo maniodepresivní psychózy. Bere je méně než jedno procento populace, ale distributoři za ně utrží podobnou částku jako za antidepresiva.
SPOTŘEBA PSYCHOFARMAK v milionech
ANTIDEPRESIVA
HYPNOTIKA A SEDATIVA
ANXIOLYTIKA
Nechci nemoc zadarmo
„Pokud člověk potřebuje pomoc, cítit podporu a mít možnost sdílet své starosti, antidepresiva mu sama o sobě nepomohou. Velmi důležitý je v tomto případě psychoterapeutický přístup,“ varuje psychiatr Martin Anders. Sehnat kvalitního psychoterapeuta placeného ze základního zdravotního pojištění je problém a na terapii „za své“, která vyjde okolo 500 až 1000 Kč na hodinu, nemá každý. Navíc efekt psychoterapie se ukáže až po několika měsících.
Nejdéle se léčí sex
Nejdelší celkovou průměrnou ošetřovací dobu v psychiatrických lůžkových zařízeních vyžadovala v roce 2020 léčba syndromů poruch chování, mezi které se řadí například poruchy příjmu potravy či sexuální poruchy. (Psychiatrická péče 2020, ÚZIS)
Sport
Depresivní fotbal
Fotbalisté velmi často trpí depresemi. Ne každý je hvězda a topí se v luxusu. Navíc vykopané Z výzkumu světové hráčské asociace FIFPRO vyplývá, že počet fotbalistů, kteří na sobě pozorovali příznaky deprese, se po vypuknutí pandemie covidu-19 zdvojnásobil. Depresivní symptomy vykazovalo 22 % fotbalistek a 13 % fotbalistů, což znamená, že se s těmito problémy pravděpodobně potýká každá fotbalová šatna.
22%
70 % profesionálních basketbalistů zbankrotuje
„V NBA až 70 procent hráčů do pěti let po skončení kariéry zbankrotuje,“ porovnává Vladimír Šmicer, bývalý český fotbalový reprezentant a předseda České fotbalové asociace.
70%
Jak se chránit?
Proti duševním chorobám se teď můžete pojistit
Podle průzkumu Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) měly pandemie covidu-19 a související restrikce negativní dopad na duševní zdraví velké části dospělých obyvatel České republiky. Například v květnu 2020, hned začátkem pandemie, vzrostl výskyt duševních onemocnění u dospělé populace ČR téměř na 30 %. V listopadu 2020 pak podle NÚDZ byla situace ještě o něco horší, některými psychickými problémy, jako jsou například deprese, úzkosti nebo důsledky alkoholismu, trpěl už každý třetí dospělý Čech.
Počet psychicky nemocných se za posledních 10 let zněkolikanásobil. Na lécích na uklidnění nebo na spaní je závislý aktuálně až milion Čechů, aniž by se velká část z nich účinně léčila. V současné době jsou tak duševní choroby a poruchy chování druhou nejčastější příčinou přiznání invalidního důchodu v ČR. I proto už přibývá pojišťoven, které zahrnuly krytí těchto onemocnění do svých nabídek životního pojištění.
Chcete si udržet životní úroveň?
Průměrný invalidní důchod nejvyššího 3. stupně se v roce 2021 pohyboval jen kolem 13 500 korun (36 % průměrné mzdy). Dokážete z toho vyžít?
Nastavte si životní pojištění správně, tak, aby krylo skutečná rizika, například právě invaliditu z důvodu duševního onemocnění. Sjednejte si schůzku s profíkem z UNIQA ještě dnes!
Nastavte si životní pojištění správně. Tak, aby krylo skutečná rizika. Například právě invaliditu z duševních onemocnění. Sjednejte si schůzku s profíkem z Uniqa ještě dnes.
Proč má 75 % Čechů životní pojistku nastavenou špatně?
75 % smluv si lidé uzavírají na trvalé následky způsobené úrazem. Zbytečně. Ve skutečnosti je jen několik málo procent případů invalidity u nás způsobeno úrazy. Češi mají naopak velice podhodnocené pojistky na následky nemocí. Proti vážným nemocem je nastaveno jen 40 % smluv, přičemž naprostá většina invalidit je způsobena nemocemi. A neuvěřitelných 25 % invalidit je způsobeno duševními nemocemi.
NEGATIVNÍ TRENDY
Vyřeší to pilulky?
Antidepresiva
Češi si v roce 2019 nechali předepsat 242 milionů denních dávek antidepresiv, což je zhruba trojnásobný nárůst od roku 2012. V ambulancích psychologů se objevilo v průběhu pandemie až o třetinu více nových pacientů trpících depresemi a úzkostmi. U 70 % pacientů, kteří již depresemi nebo úzkostmi trpěli, psychiatři zaznamenali zvýšenou potřebu kontaktů.
Léky na psychiku pravidelně užívá zhruba 5 % české populace. Nejpoužívanějším antidepresivem v Česku je Cipralex.
3,4x
Nesprávně předepisované léky
Z vědeckých výzkumů dlouhodobě vyplývá, že nadměrné užívání antidepresiv u lidí středního věku a starších 60 let může poškodit nebo dokonce zcela zničit nervové buňky v mozku. Až 3,4násobně vyšší pravděpodobnost rozvoje stařecké demence mají lidé, kteří užívají antidepresiva po šedesátém roce věku.
Navíc je tu děsivá souvztažnost, jak na ni upozorňuje psychiatr Martin Anders:
Velká část seniorů užívá anxiolytika, a to zejména ta nejrizikovější z nich, tedy benzodiazepiny. Do této kategorie patří různé „prášky na spaní“ nebo „na uklidnění“ jako třeba Neurol, Diazepam, Lexaurin či Hypnogen.
Nevědí přitom, že „prášky“ v podobě anxiolytik mohou při dlouhodobém užívání způsobit delirium, při přerušení užívání epileptické záchvaty nebo již zmíněnou demenci. „Právě tyto léky patří k vůbec nejčastěji nesprávně předepisovaným, a to zejména u seniorů. Jejich dlouhodobé užívání může vést až k rozvoji život ohrožujících deliriózních stavů,“ upozorňuje Anders.
„Demence velmi často začínají pod obrazem deprese.“
Doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D., místopředseda a bývalý předseda České psychiatrické společnosti
Pravděpodobnost návratu deprese
50%
po 1.epizodě
75%
po 2.epizodě
90%
po 3. epizodě
100%
po 4. epizodě
Obecně: Po první depresivní epizodě je možné ukončit terapii zhruba za šest až devět měsíců. Preventivně je ale i potom potřeba se o pacienta dále starat, jinak dojde k relapsu. Kritická doba jsou první dva roky. Pravděpodobnost návratu deprese je po první epizodě 50 %, po druhé už 75 %, po třetí 90 % a po čtvrté už téměř 100 %. To je důvod, proč pacienti, u kterých se depresivní příhody opakovaly, většinou užívají antidepresiva po zbytek svého života.
MEZINÁRODNÍ souboj
Jsou lepší Britové, nebo Češi?
Je nemoc stigma?
Podle dřívějších studií by ve Velké Británii kvůli propuknutí duševního onemocnění svého partnera rozhodně opustila 2 % dotázaných. V České republice by takové onemocnění bylo důvodem ke konci lásky pro 12 % respondentů. Podobně v přátelství by rozhodně pokračovalo 56 % Britů. V Česku by nevadilo kamarádství s duševně nemocným člověkem 34 % lidí.
Zatímco 56 % dotázaných Britů by buď vůbec, nebo skoro vůbec nevadilo žít s někým, kdo má psychické onemocnění, u nás by to bylo jen 18 %.
Mít kolegu s psychickým onemocněním by nevadilo 68 % Britů, ovšem jen čtvrtině Čechů. Bydlet v sousedství duševně nemocného nevadí 72 % Britů a necelé třetině Čechů.
(Zdroj: Národní ústav duševního zdraví, studie z let 2013 a 2014)
Český psychiatr má v průměru 13 minut na pacienta
Kolik % lidí by pokračovalo v přátelství
V Praze, zdá se, není až tak blaze (počet pacientů na 100 tis. obyvatel)
9 523
Hl. m. Praha
5 948
Jihomoravský kraj
5 242
Moravskoslezský kraj
Nejvyšší počet léčených pacientů u poskytovatelů psychiatrických ambulantních zdravotních služeb v roce 2020 zaznamenalo hl. m. Praha (126 401 pacientů), dále Jihomoravský (71 022 pacientů) a Moravskoslezský kraj (62 756 pacientů). Praha přitom měla zdaleka největší počet takových pacientů v přepočtu na 100 000 obyvatel.
SEBEVRAŽDY
Když to skončí opravdu špatně
Je nárůst depresí opravdový, nebo jen optický klam způsobený farmakorporacemi?
Z dat Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) vyplývá, že během nouzového stavu v pandemii přibylo případů lidí, kteří splňují diagnostická kritéria pro některé z duševních onemocnění, včetně rizika sebevraždy. Přesto statistiky Českého statistického úřadu ukazují stálý pokles míry sebevražednosti v Česku, a to už od doby vzniku samostatné České republiky. Stále jsme však nad průměrem EU.
VÝZKUM SEBEVRAŽEDNOSTI V ČR
40 let čekáte, než zjistíte nemoc!
Inkubační doba Creutzfeld-Jacobovy nemoci (lidská forma nemoci šílených krav BSE) je až neuvěřitelných 40 let. V Británii na ni zemřelo už 100 lidí. U BSE i Creutzfeld-Jacobovy nemoci jde o stejného původce: priony. To je zvláštní protein, který váš normální protein v mozku nezničí, ale předělá podle sebe. Postupně se tak proteiny v mozku mění na priony a mozek rychle ztrácí původní mentální výkonnost. Účinný lék zatím neexistuje.
